Morušovník černý, bílý, červený - Morus nigra, Morus Alba, Morus Rubra

  
  Morušovníky jsou opadavé pozdě rašící stromy, ale i keře, pro které je typická proměnlivost tvarů listů, jenž jsou vejčité až nepravidelné, tří až pětilaločnaté. Dospělí jedinci dosahují výšky 8 - 12 metrů a mají obdivuhodnou regenerační schopnost, která zaručuje jejich dlouhověkost. 

  Na našem území se moruše, pocházející původně z Asie, pěstují už po staletí a na Moravě najdeme exempláře staré i dvě stě let. Morušovníky jsou teplomilné stromy, které zdomácněly v nížinných polohách. Z čeledi morušníkovitých lze u nás pěstovat morušovník černý (Morus nigra), morušovník bílý (Morus alba) a morušovník červený (Morus rubra). Jsou to velice statné stromy, plodící, bílé, purpurové, nebo tmavě fialové plodenství − peckovičky.  

Plody moruší mají válcovitý tvar a vyrůstají na větvičkách ve skupinách. Moruše však není plod v pravém slova smyslu, nýbrž plodenství drobných peckoviček na společném dužnatém vřetenu.  Obsahuje mnoho vitamínů, zejména vitamín C. 
    Lze je konzumovat čerstvé nebo podobně jako ostružiny zpracovat na víno, šťávu, kompoty, džem, a to i v kombinaci s jiným ovocem.  Z bílých plodů se vyrábí mošt medové chuti. Známé je však i víno.
Moruše je také oblíbeným léčivem. Již ve starověku byla využívána jako lék podporující trávení a s antibiotickými vlastnostmi. Moruše pomáhá regulovat hladinu krevního cukru a má celkově pročišťující účinky na organismus. Barvilo se její pomocí ale i víno. Ve střední Asii ji odnepaměti lidé sušili a mleli na hladkou mouku, kterou přidávali do těsta. Moruše jim nahrazovala cukr.   
  

Stromy hluboce a bohatě koření, dokážou si vodu a živiny zabezpečit z hlubších půdních vrstev. Proto nejsou náročné na výživu.
Nejlépe jim vyhovují výhřevné, dostatečně propustné půdy. Nesnášejí zamokřená a studená stanoviště.
  Morušovníky nemají rády cizí kořeny mezi svými. Ostatní dřeviny by měly růst nejméně ve vzdálenosti pěti metrů.

 Bílý, černý či červený?  Morušovník bílý je z morušovníků nejvyšší, dorůstá až 18 m. Vytváří kolem 10 m širokou, kulatou korunu. Jeho plodenství jsou velká až 2,5 cm mají bílou až jemně narůžovělou barvu a chutnají nasládle a spíše mdle. Dozrávají v červenci a srpnu. Tomuto stromu vyhovuje spíše sušší stanoviště, nevadí mu větrná poloha. Je mrazuvzdorný až do –35°C. 

Morušovník černý dorůstá do výše 10 m a má hustou, rozložitou a ža 15 m širokou korunu. Jeho tmavozelené listy jsou až 20 cm dlouhé. Tmavě fialové až černé, 2,5 cm dlouhé hroznovité plodenství je podobné ostružinám. Dozrává v srpnu a září, chutná příjemně sladkokysele. Stromy nejsou náročné na půdu. Rostou pomaleji, než ostatní druhy moruší. Jsou mrazuvzdorné až do –30°.

Morušovník červený je narozdíl od bílého a černého dvoudomý, proto je nutné pěstovat samčí i samičí strom. Vzrůst je podobný jako u morušovníku černého. Jeho až 3cm dlouhé plodenství má tmavě purpurovou barvu a chutná sladce. Dozrává v červenci a srpnu. Zkřížením černého a červeného morušovníku vznikl kultivar Tyrnaviensis, oblíbený na Slovensku a na moravském Slovácku.