Přírodní zahrada: 7 tipů, jak na to

Přírodní zahrada: 7 tipů, jak na to

Nejste příznivcem zahrad, kde se za nepřirozenou krásou skrývají umělá hnojiva? Chcete mít doma přírodní zahradu? Podívejte se, jak takovou zahradu vytvořit, jak v ní hnojit, zalévat nebo se zbavit nevítaného hmyzu

Někteří moudří sadaři už řadu let nestříkají stromy a místo shánění chemikálií raději vytvářejí možnosti pro hnízdění hmyzožravých ptáků, vyrábějí a vyvěšují hnízdní budky. Velkým pomocníkem při regulaci nevítaného hmyzu na zahrádce jsou netopýři. O tomto faktu se málo ví díky noční aktivitě těchto sympatických savců. Osvícení zahradníci a farmáři v USA umisťují na svých pozemcích velké netopýří budky. Využívají tak nejen regulace hmyzu, ale i produkce netopýřího trusu (guana) k hnojení. Plánky na netopýří budky získáte např. v Českém svazu ochránců přírody nebo v České společnosti na ochranu netopýrů.

Ropucha krásy nepřebrala, ale na zahrádce je jako pojídač housenek a plžů pravým požehnáním. Ji a další obojživelníky můžete přivábit mělkým bazénkem či jezírkem. Některé dravé druhy hmyzu, jejichž larvy, podobně jako slunéčka, konzumují ve velkém mšice, potřebují v dospělosti pyl. Přilákáme je hlavně rostlinami s velkým počtem kvítků, jako miříkovité (dříve mrkvovité) a hvězdicovité (dříve složnokvěté).

Účinnou ochranou proti mšicím jsou osvědčené postřiky silnějším výluhem z kopřiv, ořechového listí, tabáku či přesličky anebo reveně rebarbory. Postřik provádíme obyčejnou malířskou štětkou. Také poprašování napadených rostlin jemným dřevěným popelem na mšice platí. Slunéčka sedmitečná jsou všeobecně známí přirození nepřátelé mšic, totéž však platí např. o škvorech, s nimiž se neprávem spojují všeliké nesmyslné předsudky. Pomůže jim, když jim z obráceného květináče připravíme domeček a zavěsíme na strom, který potřebujeme zbavit mšic. Miniaturní snopeček slámy nebo sena svážeme provázkem a zbytek provázku protáhneme dírkou ve dně květináčku. Pak zavěsíme na strom.

Nejpřirozenější a zároveň nejlevnější ochranou pěstovaných plodin a prevencí před tzv. hmyzími škůdci je využívání smíšených kultur. Velké skupiny rostlin stejného druhu jsou totiž v přírodě nepřirozené a „škůdci“ tu přicházejí obnovit rovnováhu. Zejména aromatické rostliny mají na sousední plodiny ochranné účinky. Např. celer chrání kapustu a zelí před dřepčíky, řeřicha zahradní omezuje výskyt mšice listové v rajčatech. Saturejka odpuzuje mšice od fazolí, tymián, máta peprná i rajčata pomáhají proti výskytu běláska zelného apod. Aksamitník ochraňuje rajčata před hlísticemi, cibule pěstovaná s mrkví je ideální kombinací, omezující výskyt nežádoucích much, květilky cibulové a pochmurnatky mrkvové. Pro odpuzení mravenců ze skleníku je vhodné vyset kerblík třebuli (mrkvovitá rostlina jemně vonící po anýzu).

Přírodní kompost nahradí umělá hnojiva

Snažíme se vyvarovat používání veškerých průmyslových hnojiv, která nahrazujeme vyzrálým, dobře ošetřovaným kompostem, zeleným hnojením, nejlépe bobovitými rostlinami jako je např. vikev nebo svazenkou, která je navíc medonosnou rostlinou. Pokud máme k dispozici hnůj, používáme ho raději kompostovaný a podle hesla „dobrého po málu“. Přehnojené rostliny jsou náchylné k chorobám a škůdcům. Ideálem by neměla být co největší zelenina a ovoce, ale kvalitní, zdravé plody s dobrou trvanlivostí. Oslabené rostliny můžeme posílit jíchou z kopřiv, košťálovinám velmi prospěje jícha z bršlice kozí nohy. Připravíme je v sudu, který do dvou třetin naplníme rostlinami, pak zalijeme vodou, necháme jen cca 10 cm pod okrajem nádoby. Jíchu zakryjeme, ale necháme přístup vzduchu. Každý den promícháme, a jakmile začne pěnit, je hotová.

Rašelina je nahromaděný, částečně rozložený rostlinný materiál. Obsahuje převážně organické látky (celulózu) a organické kyseliny (pH 2-6). Celosvětově rašeliniště pokrývají 2 % povrchu Země (asi 3 miliony km²) a jsou nesmírně cenná pro udržování klimatických mechanismů země. Je v nich uloženo 8 miliard tetrajoule energie. Většina rašelinišť u nás i ve světě je poškozena těžbou. Abychom se na jejich další devastaci nepodíleli, je vhodné obejít se bez ní. Nahradit se dá dobře kompostovanou borkou a dalšími materiály.

Úsporné zalévání dešťovou vodou

Zaléváme odstátou vodou. Postřik proudem studené vody znamená pro rostliny (ale i půdní mikroflóru a mikrofaunu) zbytečný šok. Pokud zaléváme denně malou dávkou vody, rostliny zchoulostiví a koření mělce pod povrchem půdy. V době letních veder se může až 60 % vody vypařit, aniž by ji mohly rostliny využít. Navíc hrozí spálení listů. Pokud zaléváme večer, mají rostliny na vstřebání celou noc, ale připravujeme tak příznivé podmínky i plžům. Nejlépe je zalít rostliny jen několikrát týdně vydatně přímo ke kořenům. Okolní půdu, pokud ji nekryjí rostliny, je dobré pokrýt nastýlkou (tzv. „mulčem“). Tím udržíme půdu kyprou a vlhkou, poskytneme příznivé podmínky půdním organizmům a omezíme i vzcházení plevelů.

Zadržme dešťovou vodu! Pro vybudování malého rybníčku jsou nejvhodnější ta místa v zahradě, kde se nejdéle drží vlhko. Miniaturní vodní nádržky jsou vhodné pro zadržování dešťové vody, zlepšují mikroklima a vytvářejí životní podmínky pro mnoho druhů rostlin a živočichů, zejména hmyzožravých obojživelníků, jejichž výskyt je pro každou zahrádku pravým požehnáním. Slouží i jako napajedla pro ptáky a hmyz a mírní tak škody na ovoci. Ptáci i vosy totiž často ozobávají ovoce hlavně kvůli žízni! Také na zalévání můžeme zachycovat dešťovou vodu do sudů nebo jiných nádrží či nádob, je škoda ji nechávat odtéct do kanálu.
Biologický odpad kompostujte

Veškeré organické zbytky ze zahrádky a částečně i z domácnosti můžeme bez obtíží kompostovat (bramborové slupky, zbytky ovoce a zeleniny, trávu, drobnější větvičky, ale i zbytky čaje a kávy, zvířecí exkrementy, kuchyňské zbytky, pomyje apod.). Kompostovat lze rovněž opadané listí, ještě lepší je však ponechat je ležet na záhonech, kde před nastávající zimou vytváří nejpřirozenější půdní kryt. Podzimní pálení listů ze zdravých stromů je nesmyslem, který jen zbytečně obtěžuje sousedy dráždivým dýmem. Dobře kompostovatelný je také dřevěný popel, který navíc můžeme skvěle využít k regeneraci přesazovaných dřevin posypáním půdy kolem stromku. Popel z uhlí a briket se však vzhledem ke zvýšenému obsahu škodlivin do kompostu nehodí.

Kompost umisťujeme na polozastíněném místě, pamatujeme na snadnou přístupnost pro žížaly a drobné živočichy, jejichž přítomnost v kompostu je důležitou podmínkou jeho zdárného vyzrávání. Velmi vhodné je ke kompostu vysazovat ořešák nebo černý bez dřeviny jinde na zahradě nepříliš vítané. Ořešák přirozeným způsobem odpuzuje hmyz a černý bez nevoní hlodavcům, což je čeládka na kompostu často se vyskytující. Chcete-li na kompost či kamkoliv jinam přilákat dobré přítelkyně žížaly, stačí jim nabídnout větší množství kávové sedliny. V kavárně, kde nabízejí presso, nebude problém pár kilo „lógru“ získat.
Trávu nevypalujte a pěstujte bylinky

Jarní vypalování trávy je nesmyslný a zbytečný hazard, který zabíjí živočichy, rostliny i mikroorganismy za současného obrovského rizika požáru. Komu stařina přece jen tolik vadí, že se jí musí zbavit za každou cenu, může si ji v klidu vyhrabat hráběmi a proložit jí kompost. Krátce střižený „anglický“ trávník vyžaduje mnohonásobně intenzivnější zalévání, lépe je sekat trávu jen několikrát ročně na výšku 5–7 cm. Sečeme jen místa, kde se často pohybujeme (například cesty). Přehnaná péče o travnaté plochy nemá smysl, neboť zdravější je trávník plný plevelů než plný jedů. Ostatně, kousek květnaté louky je pro lidskou psychiku určitě příznivější než nudně dokonalý anglický trávník.

zdroj: https://www.nazeleno.cz/bio/volny-cas/prirodni-zahrada-7-tipu-jak-na-to.aspx